Úvod
Zadáním projektu byl návrh bytového domu umístěného do proluky po bývalé tiskárně Legiografie v tradičním domovním bloku pražských Vršovic. Blok se nachází na úpatí kopce pod parkem Grébovka, patřícího již do Vinohrad. Poloha navrženého domu je v rámci bloku směrem do ulice Sámova, a má tedy severo-jižní orientaci, kde severní strana směřuje do ulice a jižní do vnitřního dvora bloku.
Vlastní ulice Sámova, ve které se navržený dům nachází, je tvořena vkusně řešenými nájemnými domy z první poloviny 20. století. V jižní uliční frontě jsou západní domy starší – v historizujícím stylu, východní potom modernistické, s plochými střechami. Navržený dům se nachází mezi nimi. Protější severní fronta je ve svém středu tvořena jedním rozsáhlým BD s uličním rizalitovým ustoupením z uliční čáry, který je tvořen sedmi opakujícími se domovními sekcemi. Převážně omítané fasády ulice Sámova (případně fasády s keramickým obkladem) s jedním druhem/rozměrem oken (koncept mřížky) jsou minimálně oživeny – nanejvýš domovním arkýřem.
Blok je rozdělen na starší západní část a mladší část východní. Logiku tohoto dělení reflektuje i územní plán, v němž se starší zástavba s hustě zastavěnými dvory nachází v ploše SV a mladší zástavba s volným vnitroblokem se vzrostlou zelení je v ploše OV. Řešené pozemky leží na okraji hustě zastavěné starší části.
Pozemek pro dům je tvořen dvěma parcelami č. 1077 a 1076, na kterých se nacházela původní zástavba čp. 1440/10 a čp. 665/12.
Urbanistické řešení stavby
Navržené hmotové a organizační řešení je velmi racionální – jedná se o tradiční dostavbu doplněním městské proluky. Navržený dům vychází jak výškově, tak i polohou uliční a dvorní fasády ze sousedních domů, a stává se tak integrální součástí historického bloku.
Rozsah původní proluky byl na dvě parcely, na nichž stály dva uliční objekty. Odtud tedy i analogie v podobě navrženého dvojdomu se dvěma středovými vertikálními komunikacemi a jedním vstupem.
Návrh rovněž reaguje na obestavění dvorní části pozemku sousedními dvorními vestavbami logickým umístěním garáží téměř po celé ploše přízemí /1. np/ a ustupující doplňkovou dvoupodlažní stavbou v zadní části pozemku. Tím se nově navržený vnitřní dvůr stejně jako dvorní vestavba dostávají na úroveň prvního podlaží /2. np/. Vznikne tak jasně vymezený vnitřní dvůr domu uprostřed vnitrobloku. Toto řešení navíc zvyšuje intimitu a pocit bezpečí pro byty umístěné na jeho úrovni.
Plochy dvora tvoří fakticky střechu garáží, která však byla navržena jako vegetační s dostatečnou mocností substrátu pro ozelenění. Ve střední části dvora je tato mocnost zvýšena na cca 1,5m, což umožní výsadbu vzrostlých stromů, které tak pohledově, ale i funkčně oddělují části dvora určené pro byty a dvorní vestavbu. I samotná plochá střecha dvorní vestavby je navržena jako zelená s ohledem na její pohledovou exponovanost.
Návrh tak vytváří typologický přechod mezi volným vnitroblokem a privátními zahradami.
Architektonické řešení stavby
Navržený koncept představuje soudobou co-version místní dobové modernistické meziválečné architektury. Návrh používá i její prvky a principy.
Uliční fasáda je fasádou severní, nebyly zde tedy navrženy prvky pro pobyt v exteriéru (balkóny, lodžie), vyjma posledního ustoupeného podlaží. Fasáda je založena na virtuální okenní mřížce, tolik typické pro sousední domy v ulici, ale i tradiční architekturu obecně.
Identicky je řešen i parter domu, kde se nad vstupním entrée objevuje větší prvek zelené střechy – „ květník“. Tento prvek jednak zvýrazňuje hlavní vstup do dvojdomu a zároveň vymezuje část parteru určenou pro obchodní prostory.
Dvorní fasáda používá stejné prvky a motivy s tím, že před plochu fasády jsou předsazeny jednoduché subtilní balkony. Její derivací je pak fasáda dvorní vestavby. Tato navíc díky materiálovému řešení a průběžným terasám působí lehce a spíše jako zahradní architektura.
Tvarování fasády
Uliční čára je zachována v přízemí. Vzdálenou analogií tvarové césury horních podlaží je objekt Florian Court London, z něhož je použit prvek středového ustoupení z uliční roviny – symbolické rozšíření uličního prostoru v místě vstupu do objektu. Tento náznak domovního předprostoru přináší konceptu velkorysost a ozvláštňuje rozsáhlou plochu fasády s okenní mřížkou. Tato nika je též analogickým odkazem k okolním arkýřovým fasádním řešením a naznačuje rovněž původní dělení na dva domy (definuje měřítko a proporce stavby).
Dvorní fasáda analogicky vystupuje ve své středové části do prostoru dvora – obdobně jako tradiční schodišťové dvorní rizality. Ustoupené nejvyšší podlaží beze změny používá prvky domu. Uliční severní terasa a jižní terasa mají podobu pobytového průběžného decku.
Materializace
Zvláštní pozornost návrh věnuje materializaci uliční fasády. I zde se jedná o odkaz, a to na keramické obklady činžovních domů meziválečné éry. Spárořez kachlíků je zvolen diagonálně, barevná skladba zvýrazňuje horizontální linku a potlačuje vertikální směr. Kachlíky jsou ve dvou odstínech a dvou površích (mat a lesk).
Dvorní fasáda je standardně omítaná (kontaktní zateplovací systém), stejně jako ostatní dvorní fasády vnitrobloku. Přidanou hodnotou dvorní fasády je její oživení balkony a kastlíky rolet. Kovové balkony vycházejí z rozměrů oken a kopírují i jejich horizontální rozmístění po fasádě.
Prvky roletových kastlíků a také fasáda ustupujícího posledního podlaží stejně jako květníková římsa nad hlavním vstupem jsou materiálově pojednány v předzvětralém titanzinkovém plechu s nepravidelným falcováním.
Dvorní vestavba má předsazenou dřevěnou fasádu (provětrávané laťování), a stává se tak materiálově (přirozeně stárnoucí dřevo) integrální součástí zahrady.
Dispoziční řešení
Společné prostory domu
Inspirací nejen pro společné prostory domu, ale i pro vlastní byty jsou klasické pražské činžovní domy z přelomu století, známé především z Vinohrad, ale i Smíchova a Starého Města. Naším cílem bylo přidat tomuto nadčasovému vzoru současné parametry a kvality moderního bydlení v 21. století. Jako architekti jsme kladli na interiér společných prostor coby nedílné vizitky domu značný důraz.
Společný vstupní vestibul je navržen tak, aby svojí dimenzí a kvalitou interiéru nastavil celkový velkorysý ráz a pocit z vnímání dalších vnitřních prostor domu. Jsou v něm umístěny schránky na poštu pro jednotlivé nájemníky, vstupy do parkingu, vstup do přímé samostatné chodby do dvorní vestavby a vstupy do obou samostatných částí dvojdomu.
Parking je řešen ve více úrovních a má přímé napojení na skladové jednotky v podzemí objektu. V návrhu jsme věnovali velkou pozornost i těmto často opomíjeným úložným prostorám. Každý byt má tedy vlastní rozměrný sklad a společné prostory mají vlastní úklidovou místnost.
Ze všech úrovní parkingu se lze dostat bezbariérově jak zpět na ulici, tak i do každé bytové jednotky. Barevné a orientační prvky byly navrženy tak, aby se prostor lišil od jiných běžných parkingů v administrativních a nákupních centrech.
Chodba, kterou se vchází do dvorní vestavby, aniž by bylo nutné procházet přes parking (je to ale samozřejmě možné), má denní osvětlení, které je zajištěno dvorními světlíky, a jsou z ní umožněny i průhledy do parkingu.
Obě samostatná vertikální schodišťová jádra jsou každá vybavena výtahem s atypicky navrženou zámečnickou výtahovou šachtou – reminiscence na ornamentální litá zábradlí schodišť klasických činžovních domů. Zámečnický prvek použitý na výtahové šachtě se také objevuje na mříži kryjící vstupní parter domu.
V každém podlaží je z hlavní podesty vždy vstup pouze do dvou bytových jednotek s dveřmi proti sobě. Interiér a povrchy byly navrženy tak, aby ladily se vstupní halou a byly jejím logickým pokračováním.
Byty
Všechny byty v dvojdomě mají podobnou dispozici. Liší se jednak křivkou na dvorní či uliční straně a vzájemně zrcadlovou polohou bytů na jednom podlaží. K bytům v prvním podlaží navíc náleží vlastní venkovní předprostor směrem do dvora a byty v ustoupeném podlaží mají po obou stranách terasy – tyto byty lze snadno sloučit.
Dispozice bytu je vždy tvořena vstupní halou s dostatkem místa pro úložné prostory a sezení. Z této centrální prostory je poté vstup do všech ostatních místností – po dvou obytných na každou z fasád. Ložnice, tedy severní pokoje směrem do ulice, a kuchyně s jídelnami a obytnými místnostmi do dvora – tedy na jih. Každý byt, pokud nemá výstup na terasu, má vlastní balkón na jižní fasádě.
Z haly jsou dále přístupné komfortní koupelny, samostatné WC a prostorné šatny umístěné naproti vstupu s možností zabudování pračky, sušičky a klimatizace. Potenciálně nepříznivému pocitu z velkého počtu dveří v hale jsme zamezili použitím kabinetních dveří se skrytými zárubněmi do těchto technických místností.
Charakter dispozice umožňuje rozdělit multifunkční obytné plochy s kuchyní na dvě samostatné místnosti dle potřeby budoucího majitele bytu.
Všechny byty stejně jako společné prostory domu mají od našeho ateliéru navržen vnitřní interiér, a tím pádem z něj vycházejí i jednotlivé vestavěné prvky jakožto i povrchy a výplně otvorů. Dům i byty by tak měly mít souladnou atmosféru obdobně jako u klasických historických činžovních domů.
Dvorní vestavba díky orientaci na sever nabízí využití spíše jako ateliér nebo drobná administrativa. Jsme ale přesvědčeni, že umožňuje i kvalitní bydlení, což dokládáme navrženou vnitřní dispozicí. Dvorní vestavba má navíc nosnou konstrukci uzpůsobenou tak, aby umožnila vytvoření jedné až čtyř jednotek.
Závěr
V rámci tohoto projektu, na němž práce trvaly bezmála pět let, jsme navrhli bydlení, které by mělo bez kompromisu splňovat atributy moderního životního stylu se všemi technickými a jinými vymoženostmi zvyšujícími kvalitu života. Nechtěli jsme však rezignovat na prověřené a fungující hodnoty a principy. A to nejen při tvorbě dispozic, ale ani v celkové logice domu, designu a snaze po nadčasovém řešení.
Toto vše jsme se jako architekti snažili novému domu dát. Co však architekt neumí, je dát domům život… Přejeme tedy dobré žití.
znamení čtyř architekti
Ing. arch. Juraj Matula
Ing. arch. Martin Tycar
Ing. arch. Richard Sidej
